Stanovy hnutí BOS do 6.2020

STANOVY

politického hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA

ČLÁNEK I.

Název a sídlo

Název hnutí: BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA
Zkratka: BOS, dále jen také „hnutí BOS“ a „hnutí“
Sídlo: Veverkova 1343, 500 02 Hradec Králové

ČLÁNEK II.

Programové cíle

1.    Hlavním cílem hnutí BOS je sjednocovat občany České republiky, kteří vnímají současné reálné nebezpečí ohrožení suverenity České republiky a  bezpečnosti jejích občanů.
2.    Hnutí BOS podporuje posílení občanské odpovědnosti za řádné a zákonné fungování státu. Usiluje o plnou odpovědnost státu za zabezpečení vnější i vnitřní bezpečnosti občanů před narůstajícím mezinárodním chaosem, terorismem, nelegální migrací a  před nebezpečím rozkladu naší společnosti.
3.    Hnutí BOS prosazuje princip solidarity a spravedlnosti ve vztazích mezi lidmi. Vystupuje nekompromisně za posílení právního prostředí a vymahatelnosti práva v české společnosti, proti korupci, proti zneužívání veřejných prostředků, a proti zneužívání evropských a státních dotací.
4.    Hnutí BOS prosazuje zvýšení úrovně připravenosti ozbrojených sil a bezpečnostních sborů na ochranu zájmů našich občanů. Prosazuje všestranné vybudování a zabezpečení ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, včetně obnovení obranného a zbrojního průmyslu České republiky.

ČLÁNEK III.

Vznik členství, práva a povinnosti členů

1.    Členem hnutí BOS může být pouze občan České republiky, plně svéprávný, starší 18 let, který nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin a který není členem jiné politické strany nebo hnutí, souhlasí s programem a stanovami hnutí BOS a platí členské příspěvky.

2.    Členství v hnutí BOS vzniká přijetím za člena na základě písemné přihlášky. O přijetí za člena rozhoduje krajská rada na základě doporučení místního klubu. O doporučení k  přijetí za člena hnutí rozhoduje členská schůze.
3.    Členové přípravného výboru hnutí nepodávají přihlášku k přijetí za člena hnutí. Vznik členství členů přípravného výboru je individuální a vzniká dnem vzniku hnutí podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a hnutích, ve znění pozdějších právních předpisů.
4.    Práva členů
Člen hnutí má zejména právo:
a)    vybrat si místní klub, ve kterém bude členem,
b)    účastnit se jednání členské schůze místního klubu, jehož je členem, předkládat členské schůzi návrhy, k návrhům se vyjadřovat a hlasovat o nich,
c)    volit a být volen do orgánů hnutí,
d)    kandidovat ve volbách za podmínek stanovených hnutím.
5.    Povinnosti členů
Člen hnutí má zejména tyto povinnosti:
a)    aktivně se zapojit do činnosti hnutí,
b)    prosazovat programové cíle hnutí a pro naplnění programu hnutí získávat nové stoupence,
c)    řídit se stanovami a dalšími vnitřními normami hnutí,
d)    plnit usnesení a rozhodnutí přijatá orgány hnutí,
e)    platit členské příspěvky.
6.    Členství zaniká:
a)    Vystoupením. Písemné oznámení člena o vystoupení z hnutí bere na vědomí krajská rada. Členství zaniká dnem, kdy krajská rada vzala vystoupení člena na vědomí.
b)    Vyloučením na základě rozhodnutí krajské rady. Členství zaniká dnem právní moci tohoto rozhodnutí.
c)    Ztrátou některé z podmínek členství dle bodu 1 tohoto článku. V takovém případě členství zaniká dnem, kdy člen přestal splňovat stanovené podmínky členství. Tímto dnem členství zaniká bez ohledu na to, kdy se o tom hnutí BOS dozvědělo.
d)    Vstupem do jiné politické strany nebo hnutí.
e)    Smrtí nebo prohlášením člena za mrtvého.
f)    Z dalších důvodů uvedených v těchto stanovách.
7.    Evidenci členů krajské organizace vede krajská rada. Do seznamu se zapisují základní identifikační údaje člena: jméno, příjmení, datum narození, bydliště, kontaktní údaje, zejména e-mail, změny těchto údajů, datum vzniku a zániku členství.

ČLÁNEK IV.

Organizační struktura

A. Místní klub
1.    Místní klub je základní organizační jednotkou hnutí ustavenou krajskou radou hnutí poté, co o její založení písemně požádají nejméně tři členové, s uvedením obce a její části, v níž mají zájem působit.
2.    Místní klub není oprávněn právně jednat za hnutí a zavazovat hnutí jako celek.
3.    Nejvyšším orgánem místního klubu je členská schůze, kterou tvoří všichni členové místního klubu. Členská schůze se koná podle potřeby, nejméně 1x ročně a je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů místního klubu. K  přijetí rozhodnutí členské schůze místního klubu je potřebná nadpoloviční většina hlasů přítomných členů.
4.    Místní kluby zejména vytvářejí podmínky pro uplatňování práv, povinností,  politických aktivit a zájmů svých členů, kdy v rámci své působnosti organizují plnění přijatých rozhodnutí.
5.    Členská schůze zejména:
a)    doporučuje krajské radě přijetí uchazeče za člena a podává návrh na ukončení členství,
b)    volí a odvolává předsedu místního klubu,
c)    volí delegáty místního klubu na krajskou, popř. na celostátní konferenci a navrhuje členy do kontrolní komise hnutí,
d)    schvaluje svůj místní program,
e)    navrhuje kandidáty do voleb do obecních zastupitelstev územněsprávních celků a do zastupitelských a zákonodárných sborů.
6.    Předseda místního klubu zejména:
a)    organizuje a řídí činnost místního klubu, zabezpečuje spolu s členy místního klubu plnění rozhodnutí přijatých členskou schůzí a rozhodnutí vyšších orgánů hnutí,
b)    má právo rozhodovat o dělbě práce mezi členy,
c)    je povinen se řídit rozhodnutími členské schůze a nadřízených orgánů hnutí,
d)    je členem krajské rady, které předkládá návrhy za místní klub.

B. Krajská organizace
1.    Krajská organizace je organizační jednotkou na úrovni kraje, která sdružuje všechny místní kluby v daném kraji.

2.    Krajská organizace není oprávněna právně jednat za hnutí a zavazovat hnutí jako celek.
3.    Orgány krajské organizace jsou krajská konference a krajská rada.
4.    Nejvyšším orgánem krajské organizace je krajská konference, kterou tvoří všichni delegáti místních klubů a členové krajské rady.
5.    Krajská konference se koná podle potřeby, nejméně 1x ročně a je vždy svolávána předsedou nebo z jeho pověření prvním místopředsedou krajské rady.
6.    Krajská konference může být svolána i na návrh místního klubu. Na pokyn ústřední rady hnutí musí být krajská konference svolána vždy.
7.    Krajská konference volí a odvolává předsedu, prvního místopředsedu, tři místopředsedy krajské rady a volí delegáty pro celostátní konferenci.
8.    Krajská konference je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech delegátů krajské konference. K přijetí rozhodnutí krajské konference je potřebná nadpoloviční většina všech přítomných delegátů.
9.    Krajská rada je výkonným orgánem hnutí kraje. Krajskou radu tvoří krajskou konferencí zvolený předseda, první místopředseda, místopředsedové krajské organizace a  předsedové místních klubů v kraji. Krajská rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů krajské rady a k přijetí rozhodnutí je nutná nadpoloviční většina hlasů přítomných členů krajské rady. Při hlasování krajské rady je v případě rovnosti hlasů rozhodující hlas předsedy krajské rady.
10.    Za Krajskou radu jedná a podepisuje předseda společně s dalším místopředsedou nebo první místopředseda společně s dalším místopředsedou. Ke svému podpisu připojí osoby oprávněné podepisovat za Krajskou radu údaj o Krajské radě hnutí BOS, o svém jménu, příjmení a funkčním označení.
11.    Krajská rada zejména:
a)    plní usnesení krajské konference, celostátní konference hnutí a ústřední rady hnutí,
b)    koordinuje činnost místních klubů, objasňuje a napomáhá místním klubům při realizaci politiky hnutí v místních podmínkách,
c)    vede evidenci členů krajské organizace,
d)    přijímá přihlášky individuálních členů nezařazených do místního klubu,
e)    vybírá od svých členů členské příspěvky, které eviduje na samostatném účtu u peněžního ústavu a měsíčně je odvádí na účet hnutí vedený u peněžního ústavu,
f)    zpracovává rozpočet za krajskou organizaci a předkládá ji ústřední radě hnutí ke schválení,
g)    hospodaří v souladu se zásadami stanovenými ústřední radou hnutí,
h)    schvaluje kandidáty do voleb do orgánů místní samosprávy,
i)    navrhuje ústřední radě hnutí ke schválení kandidáty do zákonodárných sborů a orgánů vyšších územních samosprávných celků,
j)    na pokyn ústřední rady hnutí má právo zrušit místní klub, pokud místní klub porušuje tyto stanovy, vnitřní předpisy hnutí nebo nedodržuje program a cíle hnutí,
k)    za svoji činnost odpovídá krajské konferenci a ústřední radě hnutí.

C. Hnutí BOS
1.    Hnutí BOS tvoří třináct krajských organizací a organizace hlavního města Prahy v postavení krajské organizace.
2.    Orgány hnutí BOS jsou celostátní konference, ústřední rada hnutí a celostátní rada.
3.    Nejvyšším orgánem hnutí je celostátní konference. Statutárním orgánem hnutí je ústřední rada hnutí. Celostátní rada je poradním orgánem ústřední rady hnutí.
4.    Celostátní konference se koná podle potřeby, nejméně jedenkrát za dva roky a je vždy svolávána předsedou nebo z jeho pověření prvním místopředsedou ústřední rady hnutí.
5.    Celostátní konference je vždy svolávána na základě rozhodnutí ústřední rady hnutí, kdy podnět ke svolání celostátní konference může dát kterákoli krajská organizace.
6.    Celostátní konference je usnášeníschopná, je-li přítomna dvoutřetinová většina všech delegátů celostátní konference. K přijetí rozhodnutí celostátní konference je potřebná nadpoloviční většina všech přítomných delegátů. Při hlasování celostátní konference je v případě rovnosti hlasů rozhodující hlas předsedy ústřední rady hnutí.
7.    Celostátní konference hnutí zejména:
a)    hodnotí naplňování programových cílů, na jejichž základě doporučuje ústřední radě hnutí další koncepci politické strategie hnutí,
b)    volí a odvolává členy kontrolní komise, současně volí 5 náhradníků kontrolní komise pro případ kooptace nového člena za člena kontrolní komise, jehož členství zaniklo z jakéhokoli důvodu,
c)    bere na vědomí zprávy o činnosti členů hnutí zastupujících hnutí ve volených orgánech.
8.    Ústřední rada hnutí je statutárním orgánem hnutí. Ústřední rada hnutí má 5 až 30 členů. První členy ústřední rady hnutí jmenuje přípravný výbor v souladu s ustanovením § 6 odst. 5 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších právních předpisů. Ústřední rada hnutí volí ze svého středu předsedu, prvního místopředsedu a až pět místopředsedů.
9.    Za ústřední radu hnutí jedná a podepisuje předseda společně s dalším místopředsedou nebo první místopředseda společně s dalším místopředsedou. Osoby oprávněné se za ústřední radu jménem Hnutí BOS podepisovat připojí k názvu hnutí svůj podpis a údaj o svém jménu, příjmení a funkčním označení. Jiní členové nebo zaměstnanci Hnutí BOS nejsou oprávněni za hnutí právně jednat a podepisovat.
10.    Ústřední radu hnutí svolává předseda nebo z jeho pověření první místopředseda ústřední rady hnutí a to zpravidla 1x za měsíc.
11.    Při volbě předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů ústřední rady hnutí je nezbytná přítomnost dvoutřetinové většiny všech členů ústřední rady hnutí a k přijetí rozhodnutí nadpoloviční většina hlasů všech přítomných členů ústřední rady hnutí. Při hlasování ústřední rady hnutí je v případě rovnosti hlasů rozhodující hlas předsedy ústřední rady hnutí.
12.    Ústřední rada hnutí zejména:
a)    tvoří a prosazuje program hnutí a přijímá rozhodnutí v intencích programu hnutí a těchto stanov,
b)    usiluje o získání politického vlivu v zákonodárných sborech, orgánech vyšších územních samosprávných celků, orgánů místní samosprávy a výkonné moci,
c)    řídí a koordinuje činnost krajských organizací, poskytuje metodickou pomoc krajským organizacím,
d)    zasedá zpravidla 1x měsíčně,
e)    odvolává a volí členy ústřední rady hnutí,
f)    určuje auditora pro ověření účetní závěrky,
g)    určuje leadery do celostátních voleb a do voleb do Parlamentu EU,
h)    projednává návrhy krajských organizací na kandidáty do voleb, schvaluje kandidátní listiny a na nich pořadí kandidátů,
i)    přijímá opatření k informacím obdržených od zvolených zastupitelů, poslanců, senátorů a poslanců EU,
j)    rozhoduje o výši členských příspěvků,
k)    schvaluje plán hospodaření a rozpočet hnutí na účetní období,
l)    schvaluje řádnou účetní závěrku, po předchozím vyjádření kontrolní komise,
m)    rozhoduje o změně stanov,
n)    přijímá vnitřní předpisy hnutí,
o)    odpovídá za řádné hospodaření a nakládání s majetkem hnutí,
p)    uzavírá pracovněprávní vztahy potřebné pro zajištění činnosti hnutí,
q)    při své činnosti přijímá rozhodnutí v souladu s těmito stanovami, programem a cíli hnutí.
13.    Celostátní rada je poradní orgán ústřední rady hnutí. Celostátní rada je tvořena předsedou, prvním místopředsedou a místopředsedy ústřední rady hnutí a předsedy krajských organizací. Celostátní radu řídí předseda nebo z jeho pověření první místopředseda ústřední rady hnutí. Celostátní radu svolává předseda ústřední rady hnutí a to zpravidla 1x měsíčně. O mimořádné svolání celostátní rady mohou požádat i předsedové krajské organizace a to nejméně z pěti krajů.
14.    Celostátní rada zejména:
a)    koordinuje krajské organizace v období mezi zasedáními ústřední rady hnutí,
b)    navrhuje ústřední radě hnutí program hnutí v intencích těchto stanov,
c)    navrhuje ústřední radě hnutí metody a způsoby získání politického vlivu v zákonodárných sborech, v orgánech vyšších územních samosprávných celků a orgánech místní samosprávy a výkonné moci,
d)    navrhuje ústřední radě hnutí metody a způsoby řízení a koordinace činnost krajských organizací, poskytuje metodickou pomoc krajským organizacím,
e)    zasedá zpravidla 1x měsíčně,
f)    navrhuje ústřední radě hnutí leadery do celostátních voleb a do voleb do Parlamentu EU,
g)    projednává a doporučuje ústřední radě hnutí ke schválení návrhy krajských organizací na kandidáty do voleb a na nich pořadí kandidátů,
h)    analyzuje informace obdržené od zvolených zastupitelů, poslanců, senátorů                 a  poslanců EU a navrhuje ústřední radě příslušná rozhodnutí,
i)    navrhuje ústřední radě výši členských příspěvků,
j)    zpracovává návrh plánu hospodaření hnutí na základě návrhu krajských rad a předkládá ho ke schválení ústřední radě hnutí,
k)    navrhuje ústřední radě hnutí změny stanov,
l)    navrhuje ústřední radě hnutí vnitřní předpisy hnutí,
m)    doporučuje ústřední radě hnutí uzavírání pracovněprávních vztahů potřebných pro zajištění činnosti hnutí,
n)    při své činnosti jedná v souladu s těmito stanovami, programem a cíli hnutí.
15.    Kontrolní komise je kontrolním orgánem hnutí, její členy volí a odvolává celostátní konference, s výjimkou volby prvních členů kontrolní komise. První členy kontrolní komise, po vzniku hnutí volí celostátní rada.
16.    Kontrolní komise má 5 členů, kteří volí ze svého středu předsedu nadpoloviční většinou hlasů všech jejich členů.
17.    Celostátní konference volí současně 5 náhradníků do funkce člena kontrolní komise pro případ kooptace nového člena za člena kontrolní komise, jehož členství zaniklo z jakéhokoli důvodu.
18.    Kontrolní komise zejména:
a)    kontroluje hospodaření hnutí, kontroluje využívání přidělených finančních prostředků v souladu se zákony České republiky a plnění povinností řádného hospodáře při nakládání s majetkem hnutí v organizačních jednotkách hnutí,
b)    vyjadřuje se k návrhu rozpočtu hnutí,  průběžným zprávám o jeho plnění, k výroční finanční a inventarizační zprávě o majetku hnutí a účetní závěrce,
c)    své zprávy a vyjádření předkládá na vědomí ústřední radě hnutí,
d)    řeší spory mezi členy hnutí, mezi členem hnutí a místním klubem či krajskou organizací nebo mezi orgány či organizačními jednotkami hnutí,
e)    po dohodě s orgány hnutí provádí kontrolu plnění rozhodnutí konferencí a orgánů hnutí,
f)    průběžně informuje ústřední radu hnutí o své činnosti a celostátní konferenci předkládá zprávu o své činnosti,
g)    prověřuje dodržování stanov.
19.     Krajská konference, krajská rada, celostátní rada, celostátní konference a ústřední rada hnutí jsou oprávněny přijímat rozhodnutí per rollam. Podrobnosti upravuje vnitřní předpis.

ČLÁNEK V.

Zásady hospodaření

1.    Za hospodaření hnutí a vedení účetnictví odpovídá ústřední rada hnutí.
2.    Hospodaření hnutí se řídí ustavením § 17 a násl. zákona č. 424 /1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, těmito stanovami, zákonem o účetnictví, zákonem o dani z příjmů a dalšími souvisejícími právními předpisy.
3.    Příjmem hnutí mohou být:
a)    příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů,
b)    příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost hnutí,
c)    příspěvky vlastních členů,
d)    dary a dědictví,
e)    úroky z vkladů,
f)    příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích, politických a společenských akcí, publikační činnosti, apod.
4.    Místní kluby a krajské organizace nejsou oprávněny nabývat ve prospěch hnutí žádný majetek, ani jiná majetková práva. Nabývat majetek, případně další majetková práva, je oprávněn pouze statutární orgán hnutí.
5.    Majetek hnutí je vlastnictvím hnutí jako celku. Každá organizační jednotka hnutí je povinna účelně a efektivně využívat majetek hnutí, se kterým hospodaří.
6.    Hnutí odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové hnutí za závazky hnutí ani neodpovídají ani neručí.

ČLÁNEK VI.

Členské příspěvky

1.    Výše členského příspěvku činí 100,- Kč ročně. Členský příspěvek je splatný nejpozději do 31. 12. kalendářního roku, za který člen členský příspěvek platí.
2.    O změně výše členského příspěvku rozhoduje ústřední rada hnutí.

ČLÁNEK VII.

Závěrečná ustanovení

1.    Zanikne-li hnutí sloučením s jinou politickou stranou nebo politickým hnutím nebo přeměnou na občanské sdružení bez likvidace, přecházejí majetek, práva a závazky hnutí na právního nástupce.
2.    Dojde-li k rozhodnutí o zrušení hnutí s likvidací, bude majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace majetku a závazků použit na charitativní účely.